Seznámíme se s „Vodním cejchem,“ pokusíme se najít památku dřevorubce J. Jägera a posbíráme houby. Prohlédneme si obnovenou maxovskou kapličku, její kresba je logem spolku Patron. Za dobré viditelnosti si nenecháme ujít výstup na rozhlednu Slovanku. Po maxovském hřebeni dojdeme kamene stabilního katastru na školní vrch. Zde si na udržovaném veřejném tábořišti opečeme své buřty, nebo kdo co má rád. Poslední památkou bude kříž ředitelky ústavu a konečně hospoda u Toníčka, kde počkáme na autobus, který nás odveze k vlaku na Tanvald. Zdá se toho moc, ale není to ani devět km.

Připravil a zápalky nese Pepa Joe Kuna.